BRNO—HISTORIE

 

Historie kostela sv. Maří Magdalény je úzce spjata s dějinami kláštera františkánů, který stával před hradbami Brna, na rovince před dnešními Denisovými sady u ramene Svratky. Klášter vznikl z náboženského nadšení Brňanů, vyvolaného kázáním františkánského misionáře sv. Jana Kapistrána proti kališníkům v Brně r. 1451. Při klášteře stál kostel sv. Bernarda Sienského (+ 1444), a proto se mnichům říkalo Bernardini.

Když v roce 1643 hrozilo Brnu švédské obležení, klášter s kostelem byl z obranných důvodů stržen a spálen. Mniši se uchýlili do města, kde jim byl vykázán kostel sv. Maří Magdalény v bývalé židovské čtvrti. Na místě tohoto kostelíka postavili v letech 1651–1654 nynější kostel sv. Maří Magdalény. Základní kámen byl položen 14. února 1651. Městská rada darovala Berardinům čtyři domky v blízkosti kostela, na jejíchž místě si v letech 1654–1671 vystavěli klášter. Posvěcení kostela a kláštera vykonal olomoucký biskup Karel Liechtenstein 16. dubna 1673. Při klášteře vznikla rok předtím nemocnice s lékárnou.

V letech 1677–1704 byl celý klášter štědrostí brněnské šlechty a městské aristokracie bohatě vyzdoben a opatřen bohatou knihovnou a archivem. V roce 1656 žilo v klášteře 55 mnichů. Bylo zde slavné františkánské řádové učiliště, a Bernardini měli pověst výborných kazatelů.

31. května 1787 byl klášter z rozkazu Josefa II. zrušen a kostel povýšen na farní. Klášterní budova připadla z větší části vojenskému eráru, menší část ponechána potřebám farního duchovenstva.

V roce 1912 horlivý brněnský biskup Dr. Pavel hr. Huyn usadil při kostele řeholníky Kongregace Nejsvětější Svátosti – Eucharistiány. Ti zde založili pravidelný eucharistický výstav (adoraci) a zůstali ve vedení kostela až do doby vlády komunistů, kteří zakázali jejich přímou činnost a jako většinu klášterů, i tento zrušili. Posledním knězem této kongregace, který u sv. Maří Magdalény působil, byl P. František Dvořák (nar. 1904, vysvěcen 1933, zemřel 31. 10. 1975). Během socialistického režimu spravovali kostel různí kněží a kanovníci, především však z Petrova.

Začátkem 90. let požádal brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle, zda by v započatém charismatu eucharistiánů, to je v pokračování pravidelného sloužení mše svaté, eucharistické adoraci a zpovídání pokračovali bratři Nejsvětější Svátosti (petrini), protože jejich charisma je velmi obdobné. Ti zde působí od 90 let až do dneška. Velmi silně se do této zhruba dvacetileté historie přítomnosti petrinů u Maří Magdalény zapsal neúnavný zpovědník a vyhledávaný kazatel P. Vojtěch Antonín Jeniš, který byl také generálním představeným kongregace.

 

Fotogalerie „Kostel sv. Maří Magdalény“

 

Popis chrámu sv. Maří Magdalény

Kostel sv. Maří Magdalény je prostá, jednoduchá chrámová stavba (délka 36 m, šířka 25 m ). Hlavní oltář je impozantní barokní architektura z r. 1736, kterou podle návrhu sochaře Adama Nesmanna realizoval truhlář František Huk. Oltářní obraz sv. Maří Magdalény na hlavním oltáři je mistrnou kopií Rubensova originálu, kterou zhotovil brněnský malíř Josef Rotter. Sochařskou výzdobu bočních oltářů provedl v letech 1759–1760, významný brněnský sochař a řezbář Ondřej Schweigel. Výjimkou je oltář sv. Antonína Paduánského, který zhotovil J. Scherz. Pěkná kazatelna vyšla z dílny vynikajícího řezbáře Antonína Rigy. Obrazy na bočních oltářích malovali brněnští malíři Josef Stern, František Korompay, a již vzpomenutý Josef Rotter.

V chrámové lodi jsou zazděny tři náhrobky. První náleží brněnskému královskému rychtáři Janu Ignáci Schwolerovi z Liechtenau (+ 4. 3. 1664). Druhý patří hraběnce Františce Terezii z Lamberku (+ 14. 3. 1664); třetí pak hraběti Kašparu Bedřichovi z Lamberku (+ 28. 7. 1686). Ve výklencích hlavní průčelní fasády jsou umístěny barokní sochy sv. Mikuláše a sv. Martina, převezené sem r. 1870 ze zrušeného kostelíka sv. Mikuláše na dnešním náměstí Svobody.

Nápis nad vchodem vyzývá kolemjdoucí: „VENITE, ADOREMUS…!“ Pojďte, KLANĚJTE SE KRISTU, KRÁLI SVÁTOSTNÉMU!

 

zpět